Marná lásky snaha

Tak zas trochu poezie z dob dřívějších. Tato básnička též už není aktuální, ale nadčasová jistě bude pro všechny. Přeji vám co nejméně takových stavů :)

Marná lásky snaha

Je to už pěkná řádka let,

mnohokrát již se otočil svět.

Ty stále sídlíš v srdci mém

nešťastném a zmateném.

Proč střetli jsme se,

pánbůh ví,

důvod nám nikdo nepoví.

Já chci ho znát a vědět za co

musím jen stále myslet na to,

že Tebe mít nikdy nebudu

a srdce Tvé nedobudu.

Dělí nás velký prostor a čas,

osud nám nepřeje, rozdělil nás.

Proč jsi tak zasáhl duši mou,

v otázce lásky nevinnou?

Ty jsi cíl svůj dávno již našel,

proč tedy zmatek do mě jsi vnášel?

Všechnu tu něhu čert aby vzal,

všechno to krásné, co jsi mi dal.

Chtěla bych vzpomínek zbavena být,

s myšlenkou na Tebe se nedá žít.

Silný cit k Tobě tíží mě velice,

chci se však odpoutat, utnout ho, zbavit se.

Lásce se člověk jen těžko brání,

nyní však proklínám naše setkání!