Hannaha | Výzva pro hudebníky!

Drazí a milí čtenáři,

na dlouho jsem se odmlčela, ale představte si, pětadvacetlet a na člověk přijdou jarní deprese. Poctvié ovšem! Aby nepřilšy jarní, když letos byla taková nekrutá zima. Jinak bych řekla, že vystřídaly ty zimní, ale spíš je minuly a nastoupily po podzimních. Důvodů je k nim spousta, nicméně nejhorší je, nebýt spokojený sám se sebou. Nemít se rád! Bože, to je krize. A nemít se rád,za to, že se nemá člověk rád. Taky pak těch konin, co zbytečně nadělá a to jen prohlubuje tu smutnou studnu. Jenže já vím, co bych chtěla dělat, abych se měla ráda. Zpívat! Mám oooobrovskou vášeň pro zpěv. Ale jsem já nějaká zpěvačka? Maximálně sborová a nebo sprchová, jak se říká. Ale já na tom dělám, já na tom makám. Půda by byla, jen kdyby tak ta rostlina vykvetla. Ale to už je na mně. Do té doby jsem našla druhou zálibu. Skládání veršů, jak jste jsi někteří, asi tři lidé, hihi, všimli. A tak jsem se rozhodla, že chci napsat písničku. A třeba ne jednu. Jeden hudebník mi poradil, kde dělám chyby a jakým směrem se dát při skládání veršů. Dám sem pár novinek. Kdyby někdo měl šílenou chuť skládat hudbu a třeba by se mu v hlavě vybavila melodie na některý z mých textů, které asi budou přibývat. Ozvěte se mi! A rozjdeme kariéru! A nebo mi zkuste prosím zadat téma, o čem bych psala. Ty vlastní pocity mě nabaví, je to momentálně vážně jen smutek a nechuť. A já jsem v jádru moc veselý člověk a šašek, teď jen smutný klaun...ale to přejde! První ukázka pod tímto úvodem:

Rande

Dívka: Kde se sejdem? Povíš mi to?

Kluk: Jářku, nevím, to je jedno.

Dívka: Kam mě vezmeš? Už máš nápad?

Kluk: Ještě nevím. Co máš ráda?

Dívka: S takovouhle, milý hochu,

           úspěchu se nedočkáš!

           Jsem snad ženská, aspoň trochu,

           neber mě jak plánovač.

Dívka: Tak jsme tady, ty běž první.

Kluk: Raději ty, tebe znaj.

Dívka: Kde si sednem? Urči místo.

Kluk: Mně je to fuk, vše je fajn.

Dívka: S takovouhle, chlape milý,

           opravdu nic nečekej.          

           Gentlemana v sobě najdi,

           jinak po mně nekoukej.

           Otevřít si ženská musí

           dveře, okno, peněženku,

           Než se do kabátu vsouká,

           chlap už na ni čeká venku.

Kluk: Bylo to fajn, co si myslíš?

Dívka: Já si myslím otevřeně,

           že jsi vážně milý chlap.

           Teď však musím. Ráno vstávám,

            ozvu se Ti někdy pak...