A já tě nechci...

Tak další taková autobiografie, protože já se asi nikdy nevdám, jelikož cit projevuju déle než týden jen psům a kočkám :) Asi se ještě neobjevil ten pravý, co si to zaslouží:) Máte taky někdo takový blok, že jakmile vám hrozí vztah, couvnete?

A já tě nechci...

V srdci mi vzplanula jiskřička touhy

hned, jak Tě poprvé zřely mé oči..

Nadále hořela snad týden dlouhý,

zhašena vzápěti pocitem jistoty.

Poslední lístek na kopretině,

bojím se konečnou otázku vznést.

Odpověď kladná má stránky stinné,

mohla bych ti totiž hned sbohem dát.

Zbloudilé srdce má na očich pásku,

modřiny tvoří mu po těle háv.

Tolik si přeju poznati lásku,

kterou však ze strachu vyháním v dál.

Kde se ten pravý a ryzí cit bere?

Přec srdce mám, tak proč nechce hrát

hru, při níž musím se oddati cele?

A svoje soukromí druhému vzdát.

Možná že ve strachu zbytečně žiju,

jsem schopna citu, jen nepřišel ten,

který by svým šarmem dobyl Bastilu

a z bludného kruhu mě vyvedl ven.