Tak zas trochu poezie z dob dřívějších. Tato básnička též už není aktuální, ale nadčasová jistě bude pro všechny. Přeji vám co nejméně takových stavů :)

Marná lásky snaha

Je to už pěkná řádka

Vážení a milí příznivci divadla a konkrétně divadla Východočeského v Pardubicích, jestlipak víte, že nám dnes začíná další a to již 14. ročník GRAND Festivalu smíchu? Já se opět mohu těšit z porotcování ve studentské porotě, za což jsem moc ráda a děkuji organizátorům za tu zkušenost, jelikož

Spím často a spím rád, 

mě se nemusíte bát.

Řeknu vám, jsem klidný,

Tato básnička má spíš sranda nádech, abych tu melancholii proložila ;-)

Proboha!, říkám si, kde to jsem?

A žasnu přitom úžasem,

jak cizí svět se může zdát,

když okolí své nepoznám.

Co

Po ,,veselém" inzerátu vkládám tu část tvorby, jíž odpovídá název rubriky. Je to naštěstí z časů minulých, neaktuální a paradoxně nadčasové.

Jsem sama v moři výčitek,

jen s námahou v něm chytám dech.

Spíš nechytám a topím se,

klesám

Já: Moje čelo, to by mělo

     tak o půlku kratší být,

    dlouhá brada, koňská hlava,

    zkrátka totál ovál ksicht.

    Kde najdete obočí?

    Samozřejmě u očí.