|
21. březen 2014 v 08.55 | rubrika: Poezie melancholie
Jsem kolík zabodnutý v zemi, co o něj lidé zakopnou, kdykoli kráčí oslepeni vůkol černočernou tmou.
Němými ústy křičím nahlas, hej, pozor dejte, jsem tu já! Však pod botou, co má vždy nakvap, má snaha o zvuk zaniká.
Děsí mě způsob, jak se tváří, pohrdání, se kterým jdou. A děsivější v jejich |
přečteno: 55x | přidat komentář
|
|
31. leden 2014 v 18.58 | rubrika: Poezie melancholie
Tak zas trochu poezie z dob dřívějších. Tato básnička též už není aktuální, ale nadčasová jistě bude pro všechny. Přeji vám co nejméně takových stavů :)
Marná lásky snaha
Je to už pěkná řádka |
přečteno: 40x | komentáře (2)
|
|
20. leden 2014 v 09.20 | rubrika: Poezie melancholie
Tato básnička má spíš sranda nádech, abych tu melancholii proložila ;-)
Proboha!, říkám si, kde to jsem? A žasnu přitom úžasem, jak cizí svět se může zdát, když okolí své nepoznám.
Co |
přečteno: 29x | přidat komentář
|
|
19. leden 2014 v 09.22 | rubrika: Poezie melancholie
Po ,,veselém" inzerátu vkládám tu část tvorby, jíž odpovídá název rubriky. Je to naštěstí z časů minulých, neaktuální a paradoxně nadčasové.
Jsem sama v moři výčitek, jen s námahou v něm chytám dech. Spíš nechytám a topím se, klesám |
přečteno: 34x | přidat komentář
|